Ve dnech 21. – 24. srpna 2019 se v prostorech zámku Vimperk uskutečnil IV. ročník Letní školy památkové edukace. Vícedenní tvůrčí setkání bylo určeno učitelům a pracovníkům památkové péče či muzeí a galerií. Pro účastníky byly připraveny exkurze, přednášky a tvůrčí dílny, které se zaměřovaly na rozmanité metody interpretace kulturního dědictví. V závislosti na profesi tak mohli rozvíjet své kompetence pro školní i mimoškolní výchovu a vzdělávání. Pořadatelem a garantem setkání byl Národní památkový ústav, odbor edukace a dalšího vzdělávání při GŘ a správa SZ Vimperk.
Na rozdíl od předchozích ročníků se letošní Letní škola památkové edukace nekonala v zámku oplývajícím krásou mobiliáře či obnovených fasád, nýbrž v památce, kde návštěvník žádné vybavení nenajde a která nadto prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Přesto nebo právě proto se stalo toto prostředí pro účastníky setkání velmi inspirativní. Odstartovala jej přednáška Petra Hudce (NPÚ - odbor edukace a dalšího vzdělávání při GŘ) věnovaná principům památkové edukace. Akcentovala téma mnohovrstevnatosti památek i přístupů, jak je interpretovat. Vrstvám byl věnován i navazující program připravený domácími, vimperskými lektorkami. Účastníci kurzu měli za úkol na základě zkoumání sond na zdech s jedenadvaceti odkrytými vrstvami omítek a nátěrů doplnit chybějící informace do restaurátorské zprávy. Poodhalili také tajemství stavební historie tzv. Dolního zámku. Doslova „aha zážitek“ může mít každý návštěvník této památky, a tak zde pointu nebudeme prozrazovat. Dále lektorky představily pozoruhodné edukační pomůcky, zejména model jižního křídla Dolního zámku a stavebnici s renesanční zahradou. Účastníci se pak v zahradě pustili do objevování historických podob prostoru na základě připravených archivních materiálů i pečlivého průzkumu zahradních zákoutí. Následně vedli diskusi nad variantami památkové obnovy této části památky.
Připravený program potvrdil, že Vimperk patří z hlediska kvality a originality interpretace památek k těm nejprogresivnějším místům a že pro památkovou edukaci není nejpodstatnější „dokonalost památky“, nýbrž příležitost tvořivě ji interpretovat. (Vimperk v loňském roce získal ocenění na konferenci Kreativní Evropy s názvem Střed zájmu: Publikum za prezentaci na téma Jak prezentovat památky před jejich obnovou.)
Druhý den byl věnován storytellingu – umění vyprávět příběhy. Ve dvou půldenních blocích účastníkům pomáhaly rozvinout své dovednosti v této oblasti lektorky Dominika Šindelková (Storytelling o.s.) a Martina Jánošíková z Bratislavy. „Kostmi“ fabulovaných příběhů se staly vimperské reálie. Vyvrcholením celodenní práce byla krátká vystoupení všech frekventantů kurzu. Večer se účastníci vypravili do okolí zámku v doprovodu vimperského kastelána Vojtěcha Brože. Vycházka byla zaměřena na objevování otisků zámku v okolní krajině, v tomto případě na vodovodní systém, kterým se dováděla voda do zámku z okolních kopců.
Třetí den setkání byl zaměřen na výtvarnou reflexi zámeckého areálu pod vedením Šárky Kosové (Galerie současného umění a architektury – Dům umění České Budějovice) Lektorka v úvodu podpořila obrazotvornost účastníků programu odkazy na dílo Adrieny Šimotové i symbolickým výkladem reality. Tvar jedné ze sond jedenadvaceti vrstev výmalby zámku se tak například stal „flash diskem času“. Výtvarná práce měla tři části. První zadání bylo tvořit na téma Já a Vimperk technikou koláže, do které měli účastníci promítnout své zážitky a pocity z místa. Druhý úkol nesl název My v ornamentu. Inspirací zde byly především odkryté vrstvy výmalby a princip symetrie. Účastníci tvořili za pomocí barev, přírodních razítek a jednalo se o skupinovou práci vyžadující umění kompromisu. Třetí úkol již opět realizoval každý z účastníků individuálně. Na hedvábné papíry vytvářeli frekventanti kurzu jedenadvacet vrstev s frotážemi. Vytvořené práce se pak staly předmětem prezentace při závěrečné vernisáži, na kterou navazovala reflexe celého programu. Večer pak účastníky čekala speciální prohlídka Horního zámku, opět s kastelánem vimperského zámku. Protože Horní zámek právě prochází rozsáhlou stavební obnovou a není běžně přístupný, jednalo se o výjimečnou možnost, jak spatřit zámek v průběhu oprav.
Nejvytrvalejší z účastníků se pak zúčastnili i závěrečné dopolední procházky, jejímž cílem bylo objevit nové vrstvy města a nečekané výzvy pro edukaci. Spolu s kurátorkou Muzea Vimperska (které je součástí zámku) Lucií Galusovou si prohlédli Drozdí dvůr upravený v 19. století významným vimperským knihtiskařem J. Steinbrenerem a také kasárna U Sloupů. Ani jedno z míst není uznanou památkou ani turistickým cílem, obě místa jsou však důležitým nositelem paměti města. Téma vrstev (a to nejen těch omítkových) se tak prolnulo do všech částí programu.
Pozitivní ohlasy ze strany účastníků programu jsou příslibem, že bude mít Letní škola památkové edukace své pokračování i v příštím roce.
